Vlastimil Harapes

Dlouholetý sólista baletu Národního divadla účinkoval v padesáti představeních první scény.

Tančil na světových jevištích, vedl balet Národního divadla. Baletní mistr zasedá jako porotce v mezinárodních tanečních soutěžích.

Významný představitel baletního umění Vlastimil Harapes je považován za nástupce a pokračovatele největší osobnosti českého poválečného baletu M. Kůry. Po absolutoriu pražské taneční konzervatoře v roce 1965 získal angažmá v baletním souboru Národního divadla, kde byl od r. 1971 sólistou. Taneční umění dále studoval v baletní škole v ruském Petrohradu. Během své kariéry hostoval i na zahraničních scénách, mimo jiné v Maďarsku, Rumunsku, Španělsku a Rakousku. Byl také stálým hostem Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf/Duisburg v letech 1977 – 1983, opakovaně vystupoval i na Kubě. Po roce 1989 se do Národního divadla vrátil jako choreograf a ředitel baletního souboru.

Vlastimil Harapes je dnes právem počítán mezi evropskou baletní elitu. Navíc je členem rady Kyliánovy nadace v Praze, zasedá jako člen poroty na mezinárodní soutěži klasického tance Prix Carpeaux ve Francii, předsedá udílení ceny Philip Morris Ballet Flower Award. Klasickému tanci vyučoval ve Florencii, Římě a na Taneční konzervatoři v Praze. Je také čestným předsedou Hnutí speciálních olympiád, zasedá i jako porotce v renomovaných mezinárodních tanečních soutěžích.

V mládí vynikl také jako filmový herec – spatřit jej můžeme například ve významných snímcíh Starci na chmelu, Markéta Lazarová, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, Panna a netvor nebo Bolero.