Josef Pleskot

Inspiroval se českou moderní tradicí, v 80. letech zkoumal možnosti postmodernismu a neofunkcionalismu.

Široký záběr sahá od rodinných domů, přes veřejné stavby až po rozsáhlé bytové, administrativní i výrobní areály. Zabývá se veřejným prostorem a revitalizací sídlišť. Kniha „Česká architektura: 50 staveb“ má hned 5 jeho budov. J. Pleskot říká: „Co nás baví na dálkách, cestování, seskocích padákem, slézání vysokých hor, objevování cizích kultur... Co nás baví na dívání se na horizonty moří a vpíjení se do vesmírných galaxií, do černých děr...

Co nás baví na dívání se do struktur mikrosvěta, který pouhým okem nevidíme, vhlížení do vztahů částic, jejichž existence se dokazuje úplně jinak, než na základě běžných zkušeností? Co nás vzrušuje na umění, atd.? Možná vše má společného jmenovatele, nevím, možná trochu tuším... Jsem jenom architekt.“

Patří mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, zde posléze vyučoval na katedře teorie a vývoje architektury. Ve své tvorbě se inspiroval českou moderní tradicí. Od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář Ap Atelier. Od roku 1997 je členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Mezi nejznámější realizace se řadí průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, rekonstrukce legendární továrny na vodoměry v Holešovicích, rodinná vila nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, přestavba litomyšlského pivovaru, vinařský dům Sonberk nebo sídlo ČSOB v pražských Radlicích.

Za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2009 byl v odborné anketě organizované časopisem Reflex zvolen nejvýznamnější osobností české architektury dvacetiletí 1990–2009. V roce 2014 získal titul „Architekt roku“ a to za pokračující sérii architektonických realizací patřících k oborové špičce v České republice, hlavně za unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic, kde přestavěl vysloužilý plynojem na koncertní sál Gong a přistavěl nástavbu Bolt Tower na existující vysokou pec.

Ve své tvorbě se inspiroval českou moderní tradicí, v 80. letech zkoumal možnosti postmodernismu a neofunkcionalismu. Tvůrčím pojímáním architektonického výrazu dokázal ve svých dílech uplatnit specifickým způsobem nejrůznější architektonické tvarosloví a řešit široký okruh zakázek od rodinných domů, přes veřejné stavby až po rozsáhlé bytové, administrativní či výrobní areály. Zabývá se rovněž veřejným prostorem (krajina, městská krajina) a revitalizací sídlišť. Ve knize Česká architektura a její přísnost: padesát staveb z let 1989–2004 je hned pět Pleskotových budov.