Zdenek Merta

hudební skladatel: NEW YORK

Jeho umělecká hemisféra je k nezastavení. Prošel si lekcí v Británii a USA. Jako klávesista začínal roku 1970 v Divadle Semafor, kapelu Kardinálové vedl o dvě sezóny později. Napsal muzikály Sny noci svatojánské, Bastard a Peklo. Za Babylon a Svět plný andělů nominován na cenu Radoka. Producent „Mše“ Leonarda Bernsteina na Pražském hradě. Se svou ženou Zorou Jandovou vytvořil šansonový muzikál „Nahá múza“ a „Ptákoviny“ pro MDB. 18 let hrála Laterna magica jeho představení „Casanova“. Kdy stihl napsat tři knihy...?

Patří k respektovaným skladatelům a producentům hudebního divadla. V oblasti showbyznysu je známá jeho spolupráce s Petrou Černockou a Zorou Jandovou. V 80. letech absolvoval katedru skladby na pražské HAMU a potom se věnoval vlastním hudebním projektům s různými partnery. Napsal několik desítek filmových a televizních partitur, mnoho písní, dva balety a opery, osm muzikálů (pro MdB) a několik komorních i symfonických skladeb. V posledních letech mu vyšly také tři knížky. 

Zdenek Merta patří k respektovaným skladatelům a producentům. Vystudoval Státní konzervatoř v Praze (varhany a dirigování) – v té době v oblasti showbyznysu dlouhodobě spolupracoval s Petrou Černockou. Po absolvování katedry skladby na pražské HAMU se věnoval vlastním hudebním projektům s Petrou Janů a Zorou Jandovou. V pražské Redutě prezentoval dva autorské programy „Trochu jinak“ a „Premiéra“. V té době spolupracoval také s Hanou Hegerovou a uváděl publicistický program o hudbě v Československé televizi. Napsal několik desítek filmových a televizních partitur, mnoho písní, dva balety a několik komorních i symfonických skladeb. S libretistou Stanislavem Mošou napsali sedm původních muzikálů pro Městské divadlo Brno. 

V roce 1997 byl spoluproducentem prvního českého uvedení „Mše“ Leonarda Bernsteina na Pražském hradě, na scénickém uvedení tohoto díla se znovu podílel v roce 2001 na festivalu Moravský podzim. Napsal několik desítek filmových a televizních partitur, řadu původních muzikálů, mnoho písní, dva balety a několik komorních i symfonických skladeb. Často se objevoval v televizi i v tisku, včetně společenských rubrik. Po pár letech ale jako by zmizel, protože na počátku 90. let začal mít vážné zdravotní problémy doprovázené ztrátou životní energie provázející chronický únavový syndrom Mertovy problémy trvaly sedm let.
Od roku 2010 se v Městském divadle Brno hraje šansonový muzikál „Nahá múza“, který vytvořil se svou ženou Zorou Jandovou a hudební komedie „Ptákoviny“. Osmnáct let se v Laterně magice hrálo představení „Casanova“, ke kterému napsal hudbu. Napsal dokonce i tři knížky a příležitostně publikuje v různých periodikách.

Patří mezi výrazně všestranné hudebníky – mezi jeho poslední aktivity patří autorská i producentská spolupráce se Zorou Jandovou na projektu písniček pro děti „Ryba z Havaje“, stejně jako autorství symfonického obrazu „The Last Century“ nebo skladby „Tance století“ pro trubku a orchestr a „Koncert pro elektrickou kytaru a orchestr.“ Jeho symfonický obraz "The Last Century (Ze starého světa)" v lednu 2010 zahrála Filharmonie Brno.
Jeho umělecká hemisféra je k nezastavení. Hudbu skládal pro zpěvačku Hanu Hegerovou, Evu Pilarovou nebo Petru Janů. S kapelou Kardinálové doprovázel Petru Černockou. Hudební skladatel Zdenek Merta spolupracuje s divadlem i s televizí. Na kontě má balety, symfonie nebo operu. Šanci nakonec neměl ani chronický únavový syndrom, kterým trpěl několik let. Tóny života s ním zapisuje herečka Zora Jandová a jejich dvě dcery.
Varhany a dirigování vystudoval na Státní konzervatoři v Praze. Vzdělání si rozšířil na Hudební fakultě Akademie múzických umění. Na zkušenou jel i do Británie nebo do Spojených států. Jako klávesista nastoupil Zdeněk Merta v roce 1970 do Divadla Semafor. Kapelu Kardinálové vedl o dvě sezóny později. 

Výrazněji na sebe upozornil Hastrmanem tatrmanem v podání zpěváka Ronyho Martona. Kromě dvou baletů napsal i muzikály Sny noci svatojánské, Bastard nebo Peklo. Za Babylon a Svět plný andělů byl skladatel Zdeněk Merta nominován na cenu Alfréda Radoka. V Městském divadle Brno pak odhalil šansonovou Nahou múzu.